Jezdit autem takovým způsobem, aby došlo k jeho zničení, není žádná radost. A to ani s pomocí vědeckých metod a navíc bez jediné kapky krve. Když se z krásných automobilů během několika milisekund stanou jen hromady šrotu, zarmoutí to pokaždé dokonce i otrlé techniky. Existují ale momenty, ve kterých zničené vraky vyvolávají uspokojení -- jako například při destrukční zkoušce nového automobilu Renault Espace.

      Celá historie této zkoušky začala v čísle 4/94 časopisu Motorwelt.. Výsledek byl zdrcující. Výrobce to však podnítilo k horečné činnosti. Ještě jednou prověřil závady karoserie starého Renaultu Espace a pro poslední rok výroby tohoto typu provedl podstatné konstrukční vylepšení. Výsledné zlepšení bylo zjevné a dokázala to nakonec i následující zkouška (Motorowelt 8/95). Byly totiž provedeny technické změny připravované zatím jen pro následující model.

      Není se co divit, že tentokrát pro účely provedení zkoušky technici firmy Renault naprosto sebevědomě svěřili svou nejnovější verzi Renaultu Espace. A aby bylo všechno v naprostém pořádku, mohli si experti ADAC vybrat automobil u obchodníka dle svého výběru. Automobil byl okamžitě odvezen na zkušební dráhu. Zkouška byla provedena tímto způsobem: automobil Renault Espace jel rychlostí 60km/hodinu se 40% záběrem předku automobilu proti deformovatelné bariéře ADAC. V kabině byly umístěny 3 figuríny -- jedna za volantem, druhá ve střední řadě vlevo a poslední ve třetí řadě vpravo, a byla zde umístěna i dvě zavazadla vážící 18kg.

      Ještě než dozněla ozvěna třesku, bylo již zcela zřejmé, že karoserie statečně vydržela těžký náraz. To je patrné již na první pohled při studiu prostorových poměrů v okolí místa pro řidiče. Volant a přístrojová deska se do vnitřního prostoru téměř neposunuly, objem prostoru pro nohy se zmenšil pouze o 30 procent. Přístrojová deska nikde nepraskla. Nikde nejsou ani zjevné trhliny či ostré hrany, které by představovali dodatečné riziko řezných ran.

      Kritické body jsou spíše výjimkou. Airbag se nafouknul poměrně pozdě. Hlava pokusné figuríny tedy narazila do vaku ještě v době nafukování, i když to byla již konečná fáze. Z tohoto důvodu lehce stouply hodnoty zatížení. Při zpětném nárazu se smekla hlava figuríny z opěrky hlavy a lehce narazila do sloupku dveří. Zdroj spršky jemných skleněných střepů je zřejmý: na kousky roztříštěné trojúhelníkové okno, které sahá značně dopředu. Zdrojem úlomků se stalo i čelní okno, a to z důvodu lehké deformace. Riziko zranění ve druhé řadě sedadel je hodnoceno experty ADAC rovněž jako nízké. Veškeré hodnoty zatížení lidského těla zůstávají v oblasti "zelené". Co se nám však nelíbí, jsou příliš nízké opěrky hlavy a hranatý vratný úchyt be zpečnostního pásu v blízkosti hlavy. Také spolujezdec sedící v poslední řadě vyjde z nebezpečné situace poměrně dobře. Při zpětném nárazu na příliš nízkou opěrku hlavy se pouze sesune a narazí na zadní střešní sloupek. Protože mu na opěradlo sedadla zezadu narazí zavazadlo, musí vydržet o něco větší zatížení než spolujezdec před ním. Naměřené hodnoty přesto zůstávají v přijatelných mezích. Samozřejmě, že by bylo horší, kdyby nezajištěná část nákladu narazila na některé sedadlo z  přední řady při vymontovaných zadních nebo dokonce i středních sedadlech. Na tomto místě znovu 0opakujeme a naléhavě apelujeme na výrobce automobilů, aby se vážně zabývali problematikou zabezpečení nákladu.

      Automobil Espace byl také yhodnocen podle nových srovnávacích vyhodnocení ADAC (viz. také Motorwelt 11/97). Na stupnici, která má rozsah hodnocení od -- do ++ (velmi špatné až velmi dobré) a vyjadřuje poměr mezi vlastní ochranou a ochranou ostatních účastníků nehody, dosáhl automobil hodnoty O (uspokojující), což je stále ještě úroveň hodnocení Mercedesu třídy E, ale nikoliv již známka, kterou získal automobil BMW řady 5, či Volvo S70.

      Souhrnem: snaha firmy Renault zhotovit vozidlo s vysokým stupněm ochrany a bezpečnosti spolujezdců , které také není příliš agresivní vůči ostatním účastníkům nehody, byla úspěšná. Je však ještě třeba dotáhnout některé detaily.